Historie v datech
Historie v datech
1276 - první historický záznam o naší obci
1276 – 1394 - patřila „Unterbrenney“ k děkanátu jičínskému
1357 – 1363 - majitelem Jan ze Skupice
1363 – 1380 - majitelem Václav z Cidliny
1380 - od tohoto roku patřila k panství hradu Štěpanic
1395 - datuje se (dle prof. Šimáka) pojmenování obce
Henrici villa – Henningsdorf – Hennersdorf
1398 - vystavěla zde Eusebia z Valdštejna dřevěný kostel
1406 - patřila k obci Lhota Zahajská
1424 - v měsíci březnu táhli obcí k Hostinnému husité
1490 - vystavěl zde Jiří z Valdštejna kamenný kostel
1510 - přešla obec v držení jiné větve Valdštejnů, tj. ze Skály
1549 - obec vlastnil Jan z Valdštejna na Štěpanicích
1557 – 1574 - obec vlastnil Zdeněk z Valdštejna
1599 – 1606 - obec vlastnil Adam z Valdštejna, který ji prodal V. Zárubovi
1606 - obec získal Václav Záruba z Hustiřan
1632 – 1918 - připojena ke knížectví frýdlantskému, majitelem se stal
Otta Bedřich, hrabě z Harrachu, od té doby v držení
rodu Harrachů
1701 - spojena s panstvím jilemnickým
1716 - dosazen první učitel (Tobiáš Hilstcher)
1745 - v měsíci září zpustošili obec Prusové
1746 - vyhořela škola
1747 - dal Bedřich Harrach vystavět novou dřevěnou školu
1827 - vystavěna okresní silnice z Vrchlabí přes D.B. do Lhoty Zahajské
1857 - položen zákl. kámen k nynějšímu kostelu (vysvěcen r. 1860)
1860 - vystavěna fara
1868 - zřízen nový hřbitov
1869 - vystavěna železniční dráha Trutnov – Stará Paka
1873 - obec připojena k okresu vrchlabskému
1880 - postavena hasičská bouda
1885 – 1945 - vyhořel mlýn Roberta Ulmanna v dolní části obce, na tomto
místě byla vystavěna Ignácem Dixem z Velké Úpy továrna na
papír a spolu se svými syny ji vlastnil až do r. 1945
1872 – 1945 - byla zřízena ruční a mechanická tkalcovna, firma Merfeld a
synové z Biefeldu, pozdějším majitelem se stal r. 1908 Josef Jan
Menčík ze Semil
1892 - vystavěna umrlčí komora – márnice
1893 - zřízen poštovní úřad v budově čp. 226 (dnes Konopáč)
1898 - otevřena zastávka železniční dráhy
1910 - v obci žije 140 Čechů a 1262 Němců, Němec Petr Honnemayer
společně se svým švagrem továrníkem Alfredem Pilzem
z Varnsdorfu nechali postavit jednopatrovou továrnu na úpravu
kapesníků (dnes Mileta)
1913 - na poštu umístěn telegraf
1914 – 1918 - I. světová válka – z obce rukovalo v první vlně 63 mužů,
později další - dokonce s rokem narození 1898, v této válce
padlo celkem 45 mužů a 10 jich zůstalo nezvěstných, všem byl
u kostela vystavěn pomník s jejich jmény (desky byly později
strženy)
1919 - ve volbách zvoleni dva zástupci české menšiny do obecního
zastupitelstva, kteří prosadili zřízení české školy,
zřízena jednotřídní česká škola
1920 - Konsumní spolek v H. Branné zřídil v D. Branné prodejnu
v čp. 203 (dnes Jech), vedoucí byla Vlasta Srnová
1924 - řídícím učitelem školy pro české děti se stal Josef Šlitr, který
v obci žije až do r. 1938, kdy byl donucen odejít
1927 - volby do obec. zastupitelstva – tři Češi získávají mandát,
(Jan Hanzlíček – tkalc. mistr, Antonín Skalský – úředník,
Josef Šlitr – řídící učitel)
1929 - zakoupena budova čp. 224 (dnes Kliner) pro českou školu,
v obci se rozsvěcejí první elektrické lampy
1930 - uspořádána první česká národní pouť, slavilo se 50.výročí
založení hasičského sboru
1931 - v obecních volbách získali Češi 3 mandáty (Skalský, Šlitr a
František Šorm – poštmistr)
1933 - německá expanze, na zdech domů Čechů se objevují hákové
kříže
1935 - ve volbách v obci zvítězila Henleinova strana,
silnice do Kunčic pokryta asfaltem
1937 - zemřel T.G.Masaryk, Němci kupodivu státní smutek neigno-
rovali
1938 - volby – vítězí Henleinova Sudeten Deutsche Parte, Češi mají
opět tři mandáty (Skalský, Šlitr a Jiří Bachtík – rolník), 10.10.
uzavřena česká škola a budova obsazena německou četnickou
stanicí, mnoho českých lidí bylo nuceno opustit obec
1939 - na 80 mužů rukuje do války
1940 - stíhání Čechů, zatčen a odsouzen Fr. Palouš za poslouchání
cizího rozhlasu, zatčení Ot. Čivrného z čp. 223 za to, že při
cestě z Mrklova hodil pár jablek a několik kousků chleba
francouzským zajatcům pracujícím na stavbě silnice
1942 - odvezeny tři kostelní zvony pro válečné účely
1944 - obec zažila letecký poplach, všichni muži od 16 do 60 let se
museli ve Vrchlabí hlásit k odvodu
1945 - konec války, odsun 975 Němců, příchod prvních českých osídlo-
vatelů (asi 400 lidí z H. Branné, asi 200 z kraje), zřízena prodejna
potravin – vedoucím Vítězslav Mečíř, ředitelem školy, která
získala prostory bývalé německé školy, se stal Fr. Janata,
ustaven Sbor hasičů a Sokol
1946 - ve volbách získali v obci nejvíce hlasů komunisté, obec navštívil
ministr školství Nejedlý, založena organizace TJ Sokol
1948 - volby – nástup komunistického Československa
1949 - obec navštívil A. Zápotocký – ministerský předseda, počátek
kolektivizace – ustaveno Jednotné zemědělské družstvo,
zastaven provoz mech. tkalcovny a šlichtovny n.p. Mostex,
závod 015 (továrna ve středu obce)
1951 - přistavěna požární zbrojnice k čp. 75
1952 - všichni zemědělci podepsali přihlášku do JZD, otevřena poradna
pro matku a dítě
1953 - krize JZD, někteří zemědělci z JZD vystupují
1954 – 1958 - přestavba sálu kulturního domu
1960 - zrušení okresu vrchlabského, Dolní Branná připadla okresu
Trutnov
1960 – 1964 - přistavěna část kulturního domu – hlavní vchod (zasedací
místnost, výčep, toalety, byt domovníka, knihovna)
1963 – 1964 - vybudování urnového hřbitova na „Kapličce“
1964 - D.B. získala titul „Vzorná obec“
1965 - v kulturním domě přestalo promítat kino
1969 – 1970 - oprava kostela
1972 - postavena nová budova MŠ, slavnostně otevřena v r. 1973
1974 - JZD se přetransformovalo do Státního statku Lánov, proběhlo
první vítání občánků
1975 – 1976 - vybudováno veřejné osvětlení
1976 - Zimních olympijských her v Innsbrucku se zúčastnil Josef
Malínský ml., reprezentant v biatlonu
1979 - dokončení oprav kapličky, výměna dřevěného kříže u cesty na
Horní Kalnou za železný
1980 - letecké postřiky proti obaleči modřínovému
1980 – 1995 - období úspěchů dolnobranského lyžování, D.B. pořádá několik
významných závodů v běhu na lyžích, nejúspěšnější reprezentanti
Sokola D.B. - v juniorské reprezentaci Československa v letech
1987 – 1990 L. Bucharová, H. Černohorská a V. Horáková a
v roce 1991 – 1992 D. Matouš, největší úspěchy - L. Bucharová
– MS juniorů 1989 9. místo, v r. 1995 v celkovém pořadí
Světové série dlouhých běhů 2. místo, maratónské lyžařské běhy
v Německu 1. místo a v Austrálii 2. místo
1989 - pád totalitního režimu